Petr Mareš
Jako by se ve třetím tisíciletí úplně vytratilo tradiční řemeslo. Vždyť kdo z nás v poslední době slyšel o tom, že nějaké dítě si jako svoji budoucnost vybralo obor zednický, kamenický, pokrývačský nebo třeba truhlářský. Skoro by se mohlo zdát, že za nás všechno v dnešní době udělají nějací roboti, CNC stroje nebo dokonce zázraky. Když ale potom potřebujeme jakoukoliv z dovedností, kterými kdysi oplývali mistři oborů vyjmenovaných výše, obvykle se setkáme s neúspěšnými studenty těch nejvznešenějších škol, jejichž síly ani zdaleka nestačily k úspěšnému absolvování. Jenže podle toho potom bohužel vypadá i jimi odvedená práce. Obvykle to není nic, na co by se příští generace mohly těšit.
A tak je vždy radostí, když se objeví někdo, jako je pan Petr Mareš, který před mnoha a mnoha lety svůj truhlářský obor vystudoval s vírou, že v budoucí kariéře svojí poctivou prací udělá radost mnoha zákazníkům tím, že jim předá to nejlepší z řemeslné tradice starých truhlářských mistrů. To se mu také podařilo a nadále daří, když například i obyčejnou kuchyňskou linku vyrobí v kvalitě, o které se může kupujícím v nábytkových supermarketech jen zdát. Jistě, někdo možná řekne, že z dálky tyto výrobky vypadají stejně, no po několika měsících užívání začne být jasné, že řemeslo se ošidit nedá.