Geoing Plzeň, spol. s r.o.

Bodová pole jsou geodetickým základem pro veškeré zeměměřické práce. Dělí se na polohová a výšková a na základní a podrobná. Tvorba a údržba základních bodových polí náleží příslušným státním orgánům. Přesnost bodových polí se řídí obecně závaznými předpisy nebo technickými normami.

Vytyčování hranic pozemků je geodetická činnost, při které se v terénu vyznačuje poloha lomových bodů hranic podle jejich zobrazení v mapě s využitím všech dostupných podkladů.

S výsledkem vytýčení musí být přímo v terénu seznámeni vlastníci všech dotčených vlastnických hranic pozemků.

Pozemkovými úpravami se rozumí soubor činností, kterými se ve veřejném zájmu uspořádávají pozemky v zadaném území za účelem dosažení racionálního hospodaření vlastníků půdy.

Provádění pozemkových úprav a požadavky na odbornou způsobilost projektantů upravuje zákon č. 139/2002 Sb.

GPS je přesná měřická metoda, založená na příjmu signálů z navigačních družic. Používá se pro určení souřadnic bodů bodových polí, pro vytyčování nebo podrobné měření. Postupně v mnoha případech nahrazuje klasické geodetické metody.

Inženýrská, nebo také speciální geodézie, je zvláštním odvětvím zeměměřictví zabývajícím se přesnými pracemi ve výstavbě, v průmyslu a všude tam, kde je potřeba měření vysoké přesnosti. Jedná se především o práce, které podléhají ověřování úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem dle Zákona č.200/1994 Sb. § 13, písm.c).

Dokumentace staveb je speciálním druhem zeměměřických prací, zabývajícím se zaměřováním a dokumentací aktuálního stavu stavebních objektů, nejčastěji historických. Výsledkem zpracování jsou obvykle stavební výkresy (půdorysy, řezy a pohledy) a výkresy detailů.

Dokumentace trubních a kabelových rozvodů a jejich zařízení může být spojena s tvorbou základní mapy (průmyslového) závodu. Výsledkem zpracování však není pouze digitální mapa, ale také souřadnicově určený objektový model sloužící nejen pro dokumentační účely, ale zpravidla také jako základ kontrolního, provozního nebo řídícího systému.

Geometrické plány jsou technickými podklady právních úkonů podle kterých se provádí vklad změn do katastru nemovitostí.

Všechny geometrické plány podléhají ověření ze strany úředně oprávněného zeměměřického inženýra podle zákona č.200/1994 Sb. a ze strany katastrálního úřadu.

Technická mapa (TMM) je základním mapovým dílem určeným pro správu sídel, jejich nemovitého majetku a technické infrastruktury. V digitální formě tvoří jednu z nejdůležitějších datových vrstev informačních systémů měst a obcí.


Obsahová náplň, struktura a formát dat jsou určeny standardem Úřadu pro veřejné informační systémy.

Základní mapa závodu (ZMZ) je základním mapovým dílem určeným pro správu průmyslových podniků.

Standardním obsahem ZMZ je polohopis, výškopis a inženýrské sítě. U celé řady podniků (chemičky, rafinerie, plynárenská zařízení...) to bývají také technologická zařízení zaměřená a zpracovaná podle zvláštních požadavků objednatele.

Účelové mapy velkých měřítek mají obsah a formu přizpůsobené konkrétnímu účelu, kterému slouží. Náplň mapy a způsob jejího zpracování jsou zpravidla určeny závazným předpisem objednatele.

Zpracování účelových map vyžaduje nejenom příslušnou zeměměřickou kvalifikaci, ale i dostatečně hlubokou znalost problematiky účelové náplně.

Významnou součástí předprojektové přípravy staveb je řada výkonů z oboru zeměměřictví. Jejich rozsah a způsob provedení závisí na typu a rozsahu plánované výstavby.

Kromě zpracování nezbytných mapových podkladů je neopominutelnou součástí přípravných prací také vyšetření vlastnických a jiných práv k dotčeným nemovitostem.

Fotogrammetrie je nauka o zabývající se určením tvaru, rozměru a polohy předmětů zobrazených na měřických (přesných fotografických) snímcích.

Letecká fotogrammetrie se zabývá vyhodnocením měřických snímků zhotovených z letadla nebo jiného létajícího nosiče.

Pozemní fotogrammetrie se zabývá vyhodnocením měřických snímků zhotovených z pozemních stanovisek.

Je to metoda, která umožňuje efektivně zaměřovat nepřístupná nebo obtížně přístupná místa terénu, staveb, technologických zařízení nebo podzemních prostor.

Digitální ortofotomapy vznikají spojením skenovaných leteckých měřických snímků, které jsou transformovány do referenčního souřadnicového systému. Snímky jsou rovněž opraveny o vliv převýšení terénu a středového promítání.

Pro svou názornost a vypovídací schopnost patří ortofotomapy k základním vrstvám geografických informačních systémů.

Digitální model terénu (DMT) je počítačový soubor geodat (bodů, linií a ploch), která komplexně popisují průběh terénního reliéfu. Pomocí příslušných algoritmů (programů) je možno z těchto dat odvozovat výšky v neznámých bodech.

DMT umožňují efektivní řešení nejrůznějších typů prostorových úloh. Proto se uplatňují v mnoha oblastech hospodářství a vědy.

Vektorizací se rozumí převod analogových (papírových) nebo digitálních rastrových (naskenovaných) podkladů do digitální vektorové formy.

Nezbytným předpokladem kvalitní vektorizace map je co nejpřesnější transformace podkladů nebo výsledné kresby do požadovaného souřadnicového systému.

Tvorba digitálních map přepracováním, generalizací, doplněním nebo kombinací různých druhů podkladů. Takto vzniklé mapy jsou určeny zejména pro tisk, pro GIS, nebo pro publikování na internetu.

Digitální data používaná v geoinformatice zahrnují v současné době několik zavedených formátů vektorových a celou řadu formátů rastrových v různých verzích a modifikacích. Kromě toho jsou postupně standardizovány národní struktury dat a jejich výměnné formáty. Konverze dat mezi různými systémy jsou proto dosud velmi častými úlohami geoinformatiky.

Geografický informační systém (GIS) je funkční celek, který umožňuje získávat, uchovávat, zpracovávat a zpřístupňovat geograficky vztažená data. Základem GIS jsou digitální mapy ve vektorové nebo rastrové formě, které bývají zpravidla propojeny s popisnými (negrafickými) údaji uloženými ve formě relační databáze.

Územně orientované informační systémy měst a obcí jsou specifické informační systémy, které mají GIS jako jeden ze subsystémů. Jejich náročnost spočívá zejména v množství rozdílných požadavků uživatelů na systém, v různorodosti dat a v počtu subjektů, které se na tvorbě a provozování GIS podílejí. Nezbytným předpokladem pro jejich vznik a úspěšné fungování je proto projektové řízení a systémový management.

Systémy pro sledování vozidel kombinují výhody geografických informačních systémů s výhodami družicového určování polohy pomocí GPS. V provedení OFF-LINE jsou určeny především pro vyhodnocování a automatizovanou evidenci jízd, zatímco ON-LINE verze umožňují kromě těchto úloh také sledování a navigaci vozidel v reálném čase.